Články

Zde pro vás zveřejňujeme vybrané články ze starších vydání Vegazínu.

Matěj Čeřovský – vegan v maskáčové uniformě

Spojení armádní zelené se zelenou na talíři může být poněkud překvapivé, ale jen na první pohled. Rostlinná strava není navzdory populárnímu mýtu jen pro hipstry, co sedí celý den v kavárně na zadku a něco si píší na svých Macboocích. Bez problémů na ní můžete působit v těch fyzicky nejnáročnějších profesích, jako je třeba armádní průzkumník… O veganství v české armádě jsem hovořil s četařem Matějem Čeřovským, bývalým ženistou a průzkumníkem, dnes čerstvě vojenským policistou.

 

Můžeš se nám představit a říct, jak ses dostal k veganství?

K veganství jsem se dostal před zhruba čtyřmi lety. Začínal jsem mít trošku zdravotní problémy po vysokoškolské stravě a hledal jsem zdravější alternativu. Postupně jsem tedy začal omezovat mléčné výrobky a pak i maso. Kamarád mi později poslal video s přednáškou od Gary Yourofského a to mě přesvědčilo. Vždy jsem si myslel, že mám rád zvířata, a tohle byl jediný logický krok. Od té doby se toho tedy snažím držet.

 

Co tě přivedlo do armády?

O armádě jsem uvažoval od mládí, protože dva starší bratři jsou v armádě. Po dokončení studia na stavárně jsem si neuměl úplně představit, že bych seděl někde v laborce a míchal beton, tak jsem si řekl, že bych si mohl splnit svůj klukovský sen. A vzhledem k veganství mi to přišlo jako výzva.

 

Zvažoval jsi nějak předem, zda-li půjde veganství a armáda skloubit? Zjišťoval sis informace atd.?

Zjišťoval jsem informace od bráchů a oba mi tvrdili, že to nejde. To byl o důvod víc do toho jít a vydržet. Ve výsledku záleží hodně na útvaru, někde to jde téměř bez problému, jinde by to opravdu asi nemožné bylo.

 

Co si o tvém veganství mysleli kolegové a nadřízení?

V armádě to obecně není moc populární idea, takže většinou moc pochopení nemají, ale nadřízení rozhodně nedělají problémy, dokud vše zvládám, tak je to můj problém. Kolegové si dělají srandu, ale zatím jsem měl pokaždé štěstí na dobrou partu, takže to je z legrace a nemyslí to nějak útočně. Jiná věc byl základní výcvik, tam se lidé tak dobře neznají a kolektivní tresty narušují soužití ještě víc, takže pokud člověk nezvládal všechno nadprůměrně, tak neměl moc klid. Tehdy jsem se ještě léčil po úrazu s ramenem, tak to občas nebylo úplně jednoduché.

 

Vnímáš jako důležité „veganizovat“ armádu, nebo jsi to bral jako čistě svůj osobní boj?

Bral jsem to jako i „reklamu“ na veganství, armáda je jedna z nejnáročnějších profesí na fyzičku a stravování. Říkal jsem si tedy, jestli dokážu, že to jde i tady, kde člověk musí podstupovat i pravidelné lékařské prohlídky a přezkoušení z fyzické zdatnosti, tak možná přesvědčím i lidi jinde.

 

Zbytek rozhovoru najdete ve 4. čísle Vegazínu. Zdarma si jej můžete stáhnout ZDE.

Pavel Houdek
Autor/ka: Pavel Houdek
redaktor
Jsem veganský novinář, aktivista a lektor. Věnuji se osvětové činnosti, aktivně přednáším po celé republice, natáčím videa na YouTube. Vedu web veganka.cz a jsem spoluzakladatelem sdružení Vegan sport club. Veganem jsem od od roku 2000. Živím se výukou sebeobrany v rámci projektu moderni-sebeobrana.cz.

Tags:

V dnešním díle se podíváme na to, jak sestavit plnohodnotnou veganskou stravu, aniž byste složitě museli počítat příjem makroživin, vitamínů

...

Přecházíte na veganství? Gratulujeme ke skvělému rozhodnutí! V novém seriálu bychom vám rádi usnadnili vaše první krůčky. Dnes vám pomůžeme s

...

Ještě před 3 lety zely supermarkety v očích veganů téměř prázdnotou, ale jak je tomu dnes? I když bychom si všichni přáli, aby každý obchod i

...

Po minulém článku o v zimě problematickém vitamínu D přicházíme v tomto čísle s asi nejkontroverznějším tématem veganské výživy, a to s

...

Jen málokomu z nás se poštěstí zvládnout studentská léta bez potřeby se trochu uskromnit. Tipy, jak v kuchyni ušetřit nějakou tu korunu, však

...

Ačkoliv mají vegané a veganky v očích většinové společnosti často pověst strádajících bytostí s nedostatkem živin, který se chtě nechtě musí

...