Články

Zde pro vás zveřejňujeme vybrané články ze starších vydání Vegazínu.

Vegan na cestách: Pár rad do začátku

Jako vegan jsem s batohem na zádech projel hned několik zemí, které internet a tištění průvodci označovali za nepřátelské k veganům, nebo rovnou jako „nejhorší zemi na světe pro vegany.“ Nikdy se mi to ovšem v praxi nepotvrdilo, často to bylo zcela naopak. Několik rad a postřehů získaných během dlouhých měsíců cestování jsem shrnul do tohoto článku.

Pokud cestujete s batohem a nevíte, kam vás vítr zavane, je vždy je dobré mít s sebou nouzovou dávku jídla alespoň na den dva. Protože na cestách zpravidla počítáte každý gram váhy, vyplatí se v tomto směru spolehnout na sušené potraviny. Zpravidla mají velmi dlouhou trvanlivost přesahující délku vaší cesty a nemají velké nároky na skladování. Může to být směs ořechů a sušeného ovoce stejně jako produkt některé ze společností nabízejících dnes moderní plnohodnotné jídlo v prášku. V nouzi přijde vhod, dlouhodobě bych na něj zcela jistě nespoléhal.

Velmi se mi osvědčilo pořídit si do peněženky malou kartičku v jazyce dané země, kde je popsáno, jaké jídlo si přejete koupit: „Dobrý den. Nejím nic živočišného původu: maso, drůbež, ryby ani mořské plody, ani vývary z nich, mléko a produkty z něj, jako je sýr, smetana, máslo, ani vejce. Můžete mi prosím připravit takové jídlo? Děkuji.“ Zejména v odlehlých oblastech je velká šance, že na lidi mluvící anglicky nenarazíte, a pokud se chcete najíst, je taková kartička jedinou cestou. Alternativou může být, že se naučíte pár základních frází: „Je v tom mléko? Je v tom maso?“ V takovém případě se ovšem připravte, že prodejce vám s radostí nad tím, že cizinec mluví jeho jazykem, odpoví komplexním souvětím a nikoliv prostým ano nebo ne…

Jak vidíte, popis je docela detailní, ale pokud se chcete vyhnout omylům, je nezbytný. V řadě zemí není tradičně ryba považována za maso apod. O přeložení a napsání tohoto textu jsem pravidelně vždy poprosil prvního člověka, který uměl obstojně anglicky a ovládal jazyk země, do které jsem jel. Zpravidla to bylo ve vlaku ještě před překročením hranic. Každý mi ochotně pomohl a většinou i přidal místní specifika („napíšu ti tam ještě sádlo, tady se cpe do každého jídla a nikdo o tom nepřemýšlí“ apod.) a přihodil pár dobrých rad. Dnes existuje i komerční produkt, tzv. Vegan passport, což je knížečka s překladem podobného popisu do většiny světových jazyků, nicméně ručně psaná kartička vyvolává dle mého názoru lepší emoce a vyšší ochotu vyhovět než sterilní předtištěný produkt. Asi jste si všimli, že na kartičce není slovo vegan. Dle mých zkušeností slouží akorát ke zmatení pojmů, protože drtivá většina lidí neví, co znamená, anebo má zkreslené představy. Čistě technický popis je lepší a vede k tomu, že dostanete to, co chcete. Slovo „vegan“ doporučuji – mimo velká města a v konverzaci s lidmi s dobrou angličtinou – raději vůbec nepoužívat.

Skoro v každé zemi mají také alespoň jedno tradiční jídlo, které je čistě zeleninové (pro různé náboženské svátky spojené se skromností, období podobné našemu „masopustu“). Doporučuji nastudovat předem, a když bude opravdu nouze, je to vaše záchranná brzda. Něco, o co můžete požádat a co můžete v klidu sníst. Tradiční recepty se totiž masem nevylepšují.

Téměř nikde na světě není problém koupit čerstvé ovoce a zeleninu, o vitamíny tak nemusíte mít strach. Pokud přeci jen cestujete do zemí, kde je to problematické (například Grónsko), přibalte si do batohu některý veganský multivitamín. Na cestách často panuje únava a imunita prochází zatěžkávací zkouškou kontakty se spoustou cizích bakterií. Nicméně, v Asii a na Středním východě potkáte každou chvíli tržiště se spoustou čerstvých lokálních potravin, nebo se najíte u pouličních stánků. Také platí, že v každé zemi existuje lokální varianta chleba, zpravidla veganská, pečená v pecích přímo před vašima očima.

Zvažte a předem se připravte na to, jak budete komunikovat své veganství s okolím. Spousta lidí volí snadnější cestu s výmluvou na zdravotní, případně náboženské důvody. Pokud budete hrát tuto kartu, doporučuji raději tu náboženskou. Lidé téměř všude na světě mají k náboženství velkou úctu a tento argument znamená konec diskuze. Vezme ho jak opilý sibiřský dřevorubec, který vám nabízí domácí sádlo, tak mongolský pastevec, který vám v jurtě připraví čaj s kozím mlékem. Nicméně, daleko větší sociální problémy mi na cestách způsobilo odmítání alkoholu. Veganství víceméně chápali nebo respektovali všude.

A na závěr: Pokud si v průvodci přečtete, nebo od někoho uslyšíte, že jde o zemi, kde je cestování na veganství obtížné, nevěřte tomu. Projel jsem Sibiř, Mongolsko, Čínu, Írán a řadu dalších zemí, o kterých se to tvrdí, a nikde jsem se stravováním neměl problém.

 

Tento článek a mnohé další najdete ve 4. čísle Vegazínu. Zdarma si jej můžete stáhnout ZDE.

Pavel Houdek
Autor/ka: Pavel Houdek
redaktor
Jsem veganský novinář, aktivista a lektor. Věnuji se osvětové činnosti, aktivně přednáším po celé republice, natáčím videa na YouTube. Vedu web veganka.cz a jsem spoluzakladatelem sdružení Vegan sport club. Veganem jsem od od roku 2000. Živím se výukou sebeobrany v rámci projektu moderni-sebeobrana.cz.

Ještě před 3 lety zely supermarkety v očích veganů téměř prázdnotou, ale jak je tomu dnes? I když bychom si všichni přáli, aby každý obchod i

...

Přecházíte na veganství? Gratulujeme ke skvělému rozhodnutí! V novém seriálu bychom vám rádi usnadnili vaše první krůčky. Dnes vám pomůžeme s

...

V dnešním díle se podíváme na to, jak sestavit plnohodnotnou veganskou stravu, aniž byste složitě museli počítat příjem makroživin, vitamínů

...

Po minulém článku o v zimě problematickém vitamínu D přicházíme v tomto čísle s asi nejkontroverznějším tématem veganské výživy, a to s

...

Jen málokomu z nás se poštěstí zvládnout studentská léta bez potřeby se trochu uskromnit. Tipy, jak v kuchyni ušetřit nějakou tu korunu, však

...

Pro mnohé je pojem netestovaná kosmetika nový a neznámý, ovšem dnes je vcelku normální, že se do popředí dostávají právě ta nová, ne zcela

...