Články

Zde pro vás zveřejňujeme vybrané články ze starších vydání Vegazínu.

Vegan diabetik

Diabetes mellitus, častěji známý pod názvem cukrovka, je metabolická porucha, což znamená poruchu chemických procesů v našem těle. Existují různé typy diabetu, ale všechny mají společný lék – dietu. Při onemocnění cukrovkou musí pacient dodržovat lékařem nařízený dietní režim. Je ale možné dodržovat diabetickou dietu a přitom být veganem? Možná ve svém okolí máte diabetika, který si už někdy tuto otázku položil. A právě jemu, ale i všem ostatním, kteří se o tuto tematiku zajímají, budou určeny následující řádky. Tento článek nenahrazuje konzultaci s vaším lékařem. Každý diabetik má jiné potřeby a k léčbě je nutno přistupovat na základě individuálních vyšetření.

Ze statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že v roce 2013 žilo v ČR okolo 860 000 osob postižených některým druhem diabetu. V roce 2000 bylo však pacientů diabetiků okolo 650 000. Tento alarmující nárůst diabetiků naznačuje, že pokud bude nemocných přibývat stejným tempem, bude v roce 2035 postižen diabetem každý desátý občan ČR bez ohledu na věk.

 

Diabetes mellitus a jeho typy

Diabetes mellitus (DM) je tvořen řadou chronických chorob charakterizovaných zvýšenou hladinou cukru v krvi. Je způsoben nedostatečnými účinky hormonu inzulinu, v některých případech přestává být inzulin tvořen úplně a musí být doplňován. Mezi příznaky DM patří velká žízeň následovaná nadměrným močením, hubnutí, aceton v dechu, únava, slabost, bolesti břicha apod. Při podezření na DM je potřebovat sledovat glykémii (hladinu glukózy) v žilní krvi. Prevencí DM je racionální stravování, dostatek pohybu, duševní pohoda a udržování normální tělesné hmotnosti. DM je do určité míry dědičný, ale při dodržování výše zmíněných aspektů se u lidí nemusí vůbec projevit.

Při DM ta část potravy, kterou tvoří sacharidy, nemůže být vychytána buňkami, a to buď proto, že je inzulinu nedostatek, nebo proto, že tělové buňky jsou jen částečně schopné jej využívat. Cukr tedy zůstává v krvi a neléčený diabetik má trvale zvýšenou hladinu glykémie. Když je hladina cukru v krvi vysoká, část cukru přechází do moče. Opakem zvýšené hladiny cukru v krvi je hypoglykémie, při které může diabetik upadnout i do smrtelného kómatu. Pokud diabetik nedodržuje správný dietní režim, můžou u něj nastat nepříjemné komplikace. Mezi ně patří poškození ledvin, poškození oční sítnice či tzv. diabetická noha, kdy v krajním případě dochází k amputaci končetiny.

Existuje několik typů DM a každý má svá specifika. DM I. typu je charakterizován úplnou absencí vlastního inzulinu. Vzniká náhle a často v mladém věku. Léčí se nejčastěji aplikací inzulinových injekcí a diabetickou stravou. DM II. typu se projevuje hlavně u lidí s nadváhou a s nezdravým životním stylem. Slinivka břišní pořád produkuje hormon inzulin, ale jeho metabolismus je narušený. Propuká většinou u starších osob a léčí se pomocí tablet a diabetické diety. Další formou DM je gestační diabetes, který vzniká v průběhu těhotenství a po ukončení těhotenství vymizí.

 

Diabetická dieta vs. veganská strava

Pro diabetika je důležité jíst pravidelně, jídlo si rozložit do menších dávek a samozřejmě je důležité hlídat si celkový přísun sacharidů. Většinou se doporučují 3 hlavní jídla, 2 přesnídávky a druhá večeře. Diabetici dostanou od lékaře stravní plán, ve kterém se dozví, kolik tzv. výměnných jednotek mohou sníst ke kterému jídlu. V ČR představuje jedna výměnná („chlebová“) jednotka asi 10 až 12 gramů sacharidů. Pokud diabetik chce přejít na veganskou stravu, je důležité si uvědomit, že vegani přejímají ve stravě hodně sacharidů, a je třeba s tím počítat. Luštěniny, obiloviny i ovoce obecně obsahují více sacharidů než maso či mléčné výrobky. Pokud tedy najednou nahradíme maso luštěninami, je třeba upravit množství přílohy tak, aby celkový talíř odpovídal doporučenému množství výměnných jednotek pro dané jídlo. Naopak zelenina neobsahuje téměř žádné výměnné jednotky, tudíž je možné ji konzumovat po celý den.

Lékaři většinou dodají pacientovi při zahájení léčby materiály, ve kterých se dozví o množství sacharidů v různých potravinách. Často se však jedná pouze o základní potraviny. Pokud si bude chtít diabetik připravit různé veganské vychytávky, např. náhražky masa či uzenin, je třeba si počet sacharidů na porci přepočítat z údajů uvedených na obale výrobku. Osobně se mi osvědčilo zadávat si jídlo do kalorických tabulek, které vám kromě množství sacharidů spočítají i celkovou kalorickou hodnotu jídla a další věci. Vedle počítání sacharidů je potřeba si hlídat i přísun vitaminů a minerálů, např. B12, železa, vápníku atd.

Zatím jsem nenašla přímo studie, které by poukazovaly na přínos rostlinné stravy při léčbě DM, ale ve všech materiálech k DM, které jsem kdy od lékařů dostala, se píše o prospěšnosti snížení množství živočišných tuků ve stravě. To souvisí s častou poruchou spektra krevních tuků u diabetiků. Nasycené mastné kyseliny by neměly přesahovat 30 % celkové denního příjmu tuků. Tyto kyseliny jsou přítomny zejména v mase, másle a mléce. Jako vegan tyto potraviny přestanete konzumovat, což bude mít kladný vliv na snížení hladiny cholesterolu v krvi. V neposlední řadě vám může veganství pomoci s nalezením psychické pohody, a to je pro DM, jakožto psychosomatickou poruchu, také velice důležitá věc.

 

Osobní zkušenost diabetika s veganskou stravou

DM I. typu se u mě projevil v 10 letech. Když se zpětně ohlédnu, čím jsem byla doma krmena, ani se tomu příliš nedivím. Maso bylo na denním pořádku, každou neděli se u nás smažily řízky, po obědě se jedly čokoládky a zelenina mi příliš nechutnala. Lásku ke zvířatům jsem však k sobě měla zakořeněnou už jako dítě. Ale až v dospělosti jsem si dala dohromady souvislost mezi živým zvířetem a tím, co mám na talíři, a už jsem to barbarství na zvířatech nebyla schopna tolerovat. Před přechodem na rostlinnou stravu jsem se důkladně poradila se svým diabetologem, který mi rostlinnou stravu schválil a dal mi dietní doporučení. Za krátkou dobu se mi upravil glykovaný hemoglobin (tj. průměrná hodnota krevního cukru za delší období), a tím mi mohl můj diabetolog snížit i množství inzulinu, které si injekčně aplikuji. Za sebe nevidím důvod, proč by se diabetik nemohl stát veganem, a naopak sama na sobě shledávám samé pozitivní účinky.

Rozhovor s MUDr. Michalem Šurelem

Na otázky ohledně veganské stravy u diabetiků nám odpověděl i jeden z předních českých diabetologů MUDr. Michal Šurel. MUDr. Šurel vystudoval v roce 1997 lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2000 složil atestaci z I. stupně vnitřního lékařství a o 5 let později složil i nástavbovou atestaci z diabetologie. V tomto oboru působí už 20 let. Momentálně pracuje jako internista a diabetolog v Brně, jeho diabetologickou ordinaci můžete nalézt v Nemocnici Milosrdných bratří.

 

Pane doktore, je podle Vás možné plně skloubit rostlinnou stravu s diabetickou dietou?

Podle mne je možné skloubit rostlinnou stravu s diabetickou dietou. Některé práce i českých diabetologů prokazují zlepšení některých parametrů souvisejících s cukrovkou a doporučují tento typ stravování jako alternativu diabetické diety.

 

Je rozdíl mezi léčbou diabetika prvního a druhého stupně?

Rozdíl samozřejmě je v typu léků, ale pokud máte na mysli dietu, pak rovněž je rozdílná. U diabetu druhého typu je základem redukční režim, snaha o zhubnutí, dostatek pohybu a omezení počtu přijatých kilojoulů. U diabetu prvního typu je nutná znalost obsahu sacharidů v jídle, např. systém výměnných sacharidových jednotek vybalancovaný adekvátní dávkou inzulinu. Rozdíl je v tom, že redukcí hmotnosti lze vyléčit cukrovku druhého typu, cukrovka prvního typu nelze vyléčit životosprávou.

 

Pokud se pacient diabetik rozhodne pro veganství, co mu poradíte pro začátek? Podpoříte ho v jeho rozhodnutí?

Aby si pohlídal přísun vitaminu B12, dále pak přísun železa, zinku, eventuálně vitaminu D a vápníku. Nebudu mu bránit v jeho rozhodnutí, ale že bych veganství jednoznačně doporučil, to asi ne. Je potřeba u pacientů přecházejících na rostlinnou stravu nějakých zvláštních vyšetření? Ne. Snad průběžně sledovat zejména hladinu vitaminu B12.

 

Jaké benefity může podle Vás přinést rostlinná strava lidem léčícím se s diabetem? A jsou zde naopak nějaká úskalí, na která si musí diabetik dát pozor?

Benefit spatřuji zejména pro obézního diabetika druhého typu ve větší možnosti redukce hmotnosti při vyšší konzumaci vlákniny. Pro oba typy diabetu je pravděpodobné na této dietě dosažení nižších hodnot cholesterolu a snad nižší výskyt nádorů. Úskalí viz třetí otázka.

 

Jak se k veganství staví instituce, jako jsou Česká diabetologická společnost či Česká lékařská komora?

Nevím přesně, ale již několik let se pomalu v odborné diabetologické veřejnosti objevují zprávy o možné prospěšnosti vegetariánské diety. Co se týče ČLK, tam jsem dosud něco podobného

nezaznamenal.

 

Na závěr trochu osobní otázka. Sám preferujete rostlinnou stravu – proč jste se tak rozhodl a co Vám toto stravování přineslo?

10 let jsem byl vegetariánem, s jistými periodami veganství či makrobiotické stravy. Nyní stoprocentní vegetarián nejsem, avšak má konzumace masa je výrazně podprůměrná. Motivem byla třeba smrt mého otce na rakovinu tlustého střeva.

 

Zdroje:

1) http://www.diabetickaasociace.cz/co-je-diabetes/data-o-diabetu-v-cr/

2) Viz Rušavý, Frantová. Diabetes mellitus čili cukrovka. Dieta diabetická. Praha: Forsapi, 2007. Str. 14.

3) http://www.kaloricke-tabulky.cz/kaloricke-tabulky-potravin

 

Tento článek a mnohé další najdete v 2. čísle Vegazínu. Zdarma si jej můžete stáhnout ZDE.

Autor/ka: Dagmar Dvořáčková
externí redaktorka

Tags: