Články

Zde pro vás zveřejňujeme vybrané články ze starších vydání Vegazínu.

Doba plastová si vybírá krutou daň

Odhozením do kontejneru příběh PET láhve či igelitového sáčku nekončí, právě naopak. Většinu z nich čeká velké putovaní, jehož cíl je jasný – oceán. Škody v něm napáchané sice nemáme přímo na očích, nelze je však ignorovat. Hrozba se totiž netýká jen nás. V oceánech zahlcených plastovým odpadem jsou to především tamní živočichové, kdo nese přímé následky našeho zamořování.

 

Kde udělali soudruzi chybu?

Zatímco v minulých desetiletích vyvolávaly nově dostupné plastové výrobky nadšení, dnes k plastu zaujímáme poněkud jiný postoj – bereme ho jako samozřejmost. Plastové obaly nás obklopují na každém kroku a těžko byste hledali průmyslová odvětví těmito polymery nepolíbená. Stejně tak jsou v mnoha podobách plasty součástí našeho každodenního života.

Co se však z počátku zdálo být nesmírnou výhodou – tedy odolnost, výdrž a snadná výroba tohoto materiálu – se nyní zdá být dvousečnou zbraní. Vypadá to, že plasty umí být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Není totiž vůbec snadné se jich zbavit. Pro představu: igelitová taška se rozkládá 20–30 let, PET láhev asi dvakrát tak dlouho a třeba takový polystyren se úplně nerozloží nikdy¹. Teoreticky tedy není shledání se s kelímkem od jogurtu vyrobeným například v 70. letech úplně vyloučeno.

Problém však tkví především v množství vyrobených a následně vyhozených plastů. Za poslední půlstoletí jsme podle odhadů vyprodukovali téměř 8 miliard tun plastů. A ačkoliv se třídění odpadu těší čím dál větší oblibě, není tak mocnou zbraní, jak bychom si přáli. Recyklací totiž ve skutečnosti projde pouze desetina plastového odpadu, zbytek skončí v přírodě včetně vodních ploch.² Do oceánů tak doputuje až 12 milionů tun plastového odpadu ročně³, což je opravdu alarmující!

 

Důsledky jsou nedozírné

S trochou cynismu by se chtělo říct – dobře nám tak. Je však potřeba si uvědomit, že dopady našeho jednání neovlivňují pouze náš živočišný druh, ale celé ekosystémy včetně jejich obyvatel ze zvířecí a rostlinné říše. Daň za naše pohodlí platí především mořští ptáci, ale i želvy a kytovci, kteří si igelitové sáčky snadno spletou se svou přirozenou potravou, od medúz je rozeznají jen těžko.³ Kromě žaludků plných nestravitelných a zdraví škodlivých látek však pro zvířata plastové odpady znamenají další riziko – snadno se do nich zamotají. Následně zahynou, neboť již nedokážou vyplavat, aby se nadechla, nemohou přijímat potravu nebo uniknout před dravci.

Tím však hrozba rozhodně nekončí – plast rozkládající se na mikroskopické částečky na sebe váže další toxické látky a spolu s planktonem se stává součástí potravy ryb.³ Škodí tak nejen živočichům samotným, ale i lidem, kteří je následně konzumují.

Plast se jednoduše stal neodmyslitelnou součástí potravního řetězce a přírodního koloběhu. Odpady díky oceánským proudům urazí obrovské vzdálenosti, v některých místech se pak shlukují a tvoří celé ostrůvky.³ Situace dokonce došla tak daleko, že vědci evidují několik „odpadkových vírů“, které mají i svá pojmenování. Ten největší z nich, Severní tichomořský odpadkový vír, čítá až 3,5 milionu tun odpadu a ovlivňuje území dvakrát rozsáhlejší než území Spojených států amerických.⁴

A vzhledem k době rozkladu a tempu, jakým plastový odpad dále produkujeme, se budou tyto plastové pokrývky oceánu neustále zvětšovat. Nedojde-li k výraznějším zvratům a opatřením, bude podle výzkumníků v roce 2050 v oceánech víc plastu než ryb.⁵

 

Jak zredukovat spotřebu plastů?

S řešením problémů je potřeba začít jinde než v oceánech, a sice na pevnině. Jistě bychom mohli vymýšlet inovativní způsoby, jak se plastového odpadu zbavovat. Není však efektivnější raději snižovat jeho produkci? Třeba se vám zdá, že jako jednotlivec jste pouze kapka v moři, což je v této souvislosti přirovnání víc než příznačné. Z kapek se však časem může stát proud, jehož vliv na celý oceán rozhodně není zanedbatelný.

Jde to navíc překvapivě snadněji, než by se mohlo na první pohled zdát. Stačí trochu promyšleného plánování a dostatečně silnou motivaci – ta by však po přečtení výše uvedeného neměla být problémem.

 

Jaké jsou tedy konkrétní krůčky, kterými můžete v každodenním životě vyjít ochraně oceánů a životního prostředí vstříc?

1. Vzdejte se PET lahví a pijte vodu z kohoutku. Voda ve vodovodních kohoutcích prochází testy zdravotní nezávadnosti mnohem častěji, než je tomu u balených vod. Pořiďte si na ni odolnou láhev z ekologického materiálu, které vám vydrží třeba několik let.

2. Buďte připraveni. Noste si vlastní svačiny v krabičkách a k objednávce kávy s sebou přikládejte vlastní termohrnek.

3. Pořiďte si plátěné tašky a pytlíky (např. Frusack nebo si ušijte vlastní). V obchodech (nejen) s oblečením igelitky důrazně odmítejte.

4. Nakupujte bez obalů. Vyhledejte bezobalový obchod ve vašem okolí, případně se individuálně dohodněte s prodavači. Možným řešením je také domluvit se s větší skupinou známých a objednat velkoobchodní balení různých surovin. Při nákupu přitom preferujte prvosuroviny – u polotovarů a různých pochutin se plastovým obalům vyhnete jen stěží.

5. Hledejte alternativy. Plastovým variantám se snažte vyhýbat u všech produktů – kartáček na zuby vyměňte za dřevěný, vyhněte se peelingovým přípravkům obsahujícím plastové mikročástečky, nenakupujte syntetické prádlo a porozhlédněte se po ekologických psacích potřebách.

 

TIP: Další užitečné rady najdete například na blogu http://www. czechzerowaste.cz/.

Kromě toho se také věnujte nenásilné osvětě. Minimálně svým blízkým občas připomeňte možné hrozby a nabídněte jim, že jim s vystrnaděním plastů z jejich života pomůžete. Jednoduše buďte změnou, kterou chcete ve světě vidět.

 

Zdroje:

1 – http://tridime.info/tidime-papir/tidime-plast

2 – http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/Oceany/fakta-plasty/ blog/59951/

3 – http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/Oceany/plast-je-past- -clanek/blog/60120/

4 – https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2014/zaostreno-na/ odpady-v-nasich-morich

5 – http://www3.weforum.org/docs/WEF_The_New_Plastics_Economy.pdf

 

Tento článek a mnohé další najdete ve 6. čísle Vegazínu. Zdarma si jej můžete stáhnout ZDE.

Adéla Svobodová
Autor/ka: Adéla Svobodová
redaktorka
Záliba ve zdravém životním stylu a hrátkách s písmenky mě přivedla již ke spoustě zajímavých příležitostí. Jednou z nich je i možnost být součástí Vegazínu. Sama zatím mnohé ještě objevuji a zkouším, dumám nad tím, co vkládám do úst, a dvouhodinové pachtění v kuchyni je pro mě relax a dobrodružství zároveň. To vše se odráží v mých článcích a já doufám, že vás budou bavit stejně, jako cesta k rostlinné stravě baví mě.

Tags:

V dnešním díle se podíváme na to, jak sestavit plnohodnotnou veganskou stravu, aniž byste složitě museli počítat příjem makroživin, vitamínů

...

Přecházíte na veganství? Gratulujeme ke skvělému rozhodnutí! V novém seriálu bychom vám rádi usnadnili vaše první krůčky. Dnes vám pomůžeme s

...

Po minulém článku o v zimě problematickém vitamínu D přicházíme v tomto čísle s asi nejkontroverznějším tématem veganské výživy, a to s

...

Jen málokomu z nás se poštěstí zvládnout studentská léta bez potřeby se trochu uskromnit. Tipy, jak v kuchyni ušetřit nějakou tu korunu, však

...

Ještě před 3 lety zely supermarkety v očích veganů téměř prázdnotou, ale jak je tomu dnes? I když bychom si všichni přáli, aby každý obchod i

...

Ačkoliv mají vegané a veganky v očích většinové společnosti často pověst strádajících bytostí s nedostatkem živin, který se chtě nechtě musí

...